Význam spánku

Základním významem spánku je regenerace rozumových funkcí. Tyto schopnosti jsou nezbytné pro myšlení a řízení organismu.

Na rozdíl od zvířat nemá u člověka význam v konzervaci tělesné energie, neboť většina lidí v rozvinutém světě má nadbytečný energetický příjem.

Spánek má také význam pro tzv. plasticitu neuronů. Ta je nezbytná v procesu tvorby paměti, a to jak krátkodobé, tak dlouhodobé. Při nedostatečně kvalitním spánku tedy dochází ke zhoršenému učení. Zároveň také klesá rychlost a přesnost.

Spánek je důležitý pro endokrinní řízení organismu. Vylučování řady hormonů je ovlivněno tzv. cirkadiánním rytmem tj. střídáním dne a noci. Pohlavní hormony, hormony kůry nadledvinek (například kortizol) jsou vylučovány především ve dne. V období spánku pak převažuje například růstový hormon. Je možné, že některé změny hormonálního řízení ve stáří jsou způsobeny právě zhoršenou kvalitou spánku.

Spánek je rovněž nezbytný pro imunitu neboli obranyschopnost organismu. Ačkoliv krátkodobý nedostatek spánku může mít příznivý vliv na obranyschopnost, jeho dlouhodobý nedostatek imunitní systém podlamuje.