Co rozhoduje o dobrém spánku

Odborníci tvrdí, že doba spánku by se měla pohybovat mezi 7 a 8,5 hodinami denně.

Zároveň ale tvrdí, že tato hodnota je pouze průměrem. Řadě lidí vyhovuje doba kratší, a přitom žádné problémy nepociťují, jiným zase vyhovuje spánek delší. Čas potřebný ke spánkové regeneraci je tedy velice individuální a liší se u daného jedince i v průběhu života.

Obdobně je to s optimální dobou ulehnutí. Některým vyhovuje uléhat později a probouzet se v pozdním dopoledni. Jiní naopak preferují odebrat se k spánku krátce po setmění a vstávat brzy k ránu. Samotný čas usínání se tedy také nezdá být pro kvalitu spánku rozhodující.

Pro to, zda spánek skutečně naplní svou funkci, je rozhodující jeho kvalita. Tu lze měřit buď subjektivně, za pomoci dotazníkového šetření, nebo objektivně – pomocí tzv. polysomnografie. Polysomnografie zkoumá především spánkovou architekturu. Čím více se spánková architektura přibližuje přirozenému spánku, tím je spánek více osvěžující. Tyto metody tedy umožňují komplexní hodnocení a určení toho, zda pacient spí skutečně kvalitně.

Nejkvalitnější spánek bývá ten přirozený. Bohužel, kvalita spánku je velice křehká věc ovlivnitelná spoustou faktorů. Důsledné dodržování spánkové hygieny a omezení stresu se v moderní společnosti podaří asi jen málokomu z nás. Navíc ve vyšším věku nemusí ani tato opatření pomoci.