Melatonin
Melatonin, chemicky 5-methoxy-N-acetyltryptamin, je
látka tělu vlastní,
která se vyskytuje se u řady organismů, savce nevyjímaje.
Jeho hladiny jsou silně závislé na střídání světla a tmy.
Melatonin se také podílí na regulaci celoročního rytmu, tj. střídání období léta a zimy. Ačkoliv je tato funkce u člověka, na rozdíl od jiných živočichů, výrazně potlačena, snížená produkce melatoninu regulovaná rovněž délkou světelného dne se podílí na odbrzdění produkce pohlavních hormonů v jarním období.
Většina funkcí melatoninu je zprostředkována přes melatoninové receptory, ostatní působení se vysvětluje jeho mimořádnou antioxidační aktivitou. Tímto způsobem patrně chrání jádro a mitochondriální DNA. Snížená hladina melatoninu u pracovníků na nočních směnách je považována za faktor pravděpodobně zodpovědný za zvýšený výskyt rakoviny .
Hlavní místo jeho tvorby je u člověka v šišince, odkud je uvolňován do krevního oběhu. Objevuje se také v oblasti sítnice nebo zažívacího traktu. Je tvořen z aminokyseliny tryptofanu a jeho produkce je řízena tzv. cirkadiánními hodinami v oblasti hypothalamu. Světelné záření (především pak o vlnové délce 484 nm – což odpovídá světlemodré barvě) jeho tvorbu snižuje , tma naopak jeho produkci podporuje.
Melatonin je jedním z nejdůležitějších spánkových regulátorů. Schopnost jeho tvorby se ale s narůstajícím věkem postupně snižuje. To může být považováno za jeden z důvodů zvýšeného výskytu nespavosti ve vyšším věku a u osob se sníženou hladinou melatoninu v krvi. Úprava jeho hladin pak na podkladě klinických studií vede u těchto osob k optimalizaci spánkového schématu a k jeho zvýšené kvalitě.
Další zajímavé informace na toto téma