Syndrom spánkové apnoe

Syndrom spánkové apnoe neboli SAS (sleep apnoea syndrome) je chorobou, o které se začalo hovořit teprve před 50 lety.

Toto onemocnění je charakterizováno dýchacími pauzami a je doprovázeno poruchou spánku. Rozlišují se 3 typy spánkové apnoe: centrální (vzácný typ), obstrukční (nejčastější) a komplexní (méně častá).

Obstrukční spánková apnoe se vyznačuje zvýšeným odporem v dýchacích cestách při výdechu. V důsledku sníženého dýchání dochází ke špatnému okysličení organismu. Apnoe (dýchací pauzy) se objevují ve fázích fázích NREM 1 a NREM 2. Nebezpečí onemocnění tkví ve zvýšeném riziku vzniku řady jiných chorob. Nemocní s obstrukční spánkovou apnoe mají prokazatelně vyšší nemocnost i úmrtnost.

Onemocnění se objevuje nejčastěji mezi 40. a 60. rokem a průměrně postihuje 21 % mužů a 9 % žen. Ve výskytu choroby se často uplatňuje dědičnost.

Příznaky

Nočními příznaky jsou hlavně chrápání (toho si ale postižený není vědom). Nemocný si může stěžovat na nekvalitní noční spánek a brzké ranní probuzení. Objevují se bolesti hlavy, noční pocení a nadměrné slinění v průběhu spánku. Přes den se objevuje nadměrná denní spavost se zhoršenou schopností se soustředit, myslet a zapamatovávat si.

Onemocnění spjatá se spánkovou apnoe

Spánková apnoe je rizikový faktor pro vznik vysokého krevního tlaku. Vysoký krevní tlak může mít za následek život ohrožující stavy jako například infarkt myokardu, arytmie nebo srdeční selhání či jiné onemocnění srdce. Bylo prokázáno, že spánková apnoe patří mezi vyvolávající faktory také pro mozkovou mrtvici.

Nejzávažnější neurologický důsledek je nadměrná spavost v průběhu dne, neboť spánek v průběhu předešlé noci nebývá dostatečně kvalitní. U osob trpících spánkovou apnoe bývá popisován i zvýšený počet epileptických záchvatů.

Léky na nespavost

Ještě donedávna jediným možným způsobem jak řešit spánkovou apnoe bylo doporučení zhubnout, nekouřit a omezit pití alkoholických nápojů a kávy. Ačkoliv jsou tato režimová opatření spolu s dodržováním spánkové hygieny nezbytným krokem v léčbě, základními postupy jsou dnes fyzikální terapie (aplikace trvalého přetlaku v dýchacích cestách) a v některých případech chirurgické řešení.

Léčba

Základní léky užívané k nespavosti u syndromu spánkové apnoe jsou hypnotika. Ještě donedávna za nejlepší hypnotika z pohledu vedlejších účinků a přirozenosti spánku byly považovány tzv. z-látky nebenzodiazepinového typu. Jejich kritické přehodnocení však ukázalo, že závislostní potenciál mají a jimi navozený spánek se od toho přirozeného liší (byť minimálně), a proto nedochází k plné regeneraci organismu. Navíc je známo, že benzodiazepinová hypotika a v menší míře i nebenzodiazepinová způsobují útlum dýchacího centra. To je jev pro spánkovou apnoe vysoce nežádoucí.

V současnosti jsou však již dostupné přípravky, které navozují spánek totožný se spánkem přirozeným. Tyto léky neovlivňují dechové centrum, a proto se pravděpodobně stanou první volbou v terapii nespavosti u syndromu spánkové apnoe.

Zdroj: Šonka K. et al., Poruchy dýchání vázané na spánek in Nevšímalová S., Šonka K. et al. Poruchy spánku a bdění, Galen, 2007, p. 117-167