Opravdu víte, jak vám tikají biologické hodiny?

Naše tělo, podobně jako těla zvířat, mají své vnitřní hodiny, které určují, kdy se co v těle děje, a hlavně řídí fázi spánku a bdění. Jejich narušení může vést záhy k nemocem. Podívejme se tedy biorytmům "na zoubek".

Biorytmy, naše vnitřní hodiny

Biorytmy neboli biologické hodiny jsou mechanismem, který reguluje cirkulaci energie v organismu v závislosti na sluneční a měsíční časomíře. Termín biorytmus zahrnuje všechny pojmy označující přirozený puls organismu. Ten je tělu vlastní a je do jisté míry vrozený. Člověk ho téměř nevnímá, neuvědomuje si ho. Být si vědom by totiž znamenalo uvědoměle nepřetržitě kontrolovat rytmický základ takové "samozřejmé" funkce, jako je například dýchání.

Jak biorytmy fungují

Biologické hodiny synchronizuje informace o vnějším světle. V oční sítnici máme fotoreceptory v podobě tyčinek a čípků, přičemž informace o světle putuje po optických drahách. To je všeobecně známo. Nově však odborníci zjistili, že v sítnici máme i jiné buňky, obsahující fotopigment – melanopsin. Právě z nich letí přímo do části mozku zvané hypotalamus zprávy po zvláštní cestě, která se odlišuje od normálního vidění. Světlo tak dorazí k biologickým hodinám přímo, nezprostředkovaně. 

Novým překvapivým objevem bylo nedávné poznání, že v těle nemáme pouze jedny centrální hodiny, které by všechno řídily. Podobné, i když mnohem menší časoměry tikají i v jiných částech našeho organismu, například v ledvinách, srdci, varlatech či žaludku. Ten se například zaručeně ozve, když se dostaví pocit hladu. 

Všechny takové chronometry se vypínají a zapínají v časovém intervalu kolem 24 hodin. Centrální hodiny v mozku to vše jen nějakým způsobem koordinují. Dokonce se uvažuje, že takovými malými hodinkami je každá buňka v těle.

Biorytmy a spánek

Prostředníkem mezi biorytmy a spánkem je hormon melatonin. Jeho uvolňování je řízeno přímo centrálními hodinami. Základní úlohou melatoninu v přírodě je, že dovnitř organismu udává, zda je den dlouhý, či krátký. U savců se melatonin tvoří v noci v malé žlázce – epifýze. Té se také někdy říká šišinka, protože vypadá jako maličká borová šištička. Tvorba melatoninu je ovlivněna délkou dne: při dlouhém dni melatonin vzniká krátkou dobu a také jeho signál je krátký. A naopak, když se den krátí a noc prodlužuje, tvoří se melatonin po dlouhou dobu. To je například na podzim a v zimě.

Aby se dobře usínalo…

Melatonin ale na lidi působí například i tak, že umí roztahovat cévky na rukou a nohou. Jak se cévky večer roztahují, proudí do nich větší množství krve. Ta se tak dostává více do styku s okolím, kterému předává teplo. Nohy se zahřívají a současně vnitřek těla poněkud chladne. Říká se tomu syndrom teplých nohou, při tom se dobře usíná. K ránu se cévky postupně stahují, tělesná teplota narůstá.

Biorytmy jsou tedy velmi důležité nejen pro náš spánek. Protože si je ale nemůžeme seřídit, jak by se nám to právě hodilo, stačí na to jít obráceně. Podřídit se jim a maximálně je využít.

(kam)

Zdroj:
www.21stoleti.cz
www.zbynekmlcoch.cz