21. březen je oslavou kvality, nikoli délky spánku

"Co je nejsladší na světě?" ptal se král rybáře v pohádce Jana Wericha o královně Koloběžce První. Vzpomenete si, jak rybářova dcera Zdenička odpověděla? "Nejsladší na světě je spravedlivý spánek." Bylo jí šestnáct a rozum měla jako starý Šalamoun. Věděla to, co dnes potvrzují celé vědecké týmy. Spánek je pro zdraví člověka jednou z nejdůležitějších věcí na světě.

Návrat ke spánku na mezinárodní úrovni

Spánek slavíme symbolicky 21. března, kdy je v každém kalendáři den jarní rovnodennosti a v některých i Mezinárodní den zdravého spánku. Jaké je poselství tohoto významného dne? Určitě vás napadne, že bychom měli víc spát. V době, kdy nespavostí trpí už i lidé středního a mladšího věku, se to zdá logické. Dnes už ale víme, že důležitější než délka spánku je jeho kvalita. Prostě není spánek jako spánek a lidem je třeba ústy autorit říci: nespoléhejte se jen na léky. Chcete-li spát zdravě, respektujte své vnitřní hodiny, vraťte se k přírodě.

Zvířata se probouzejí s chutí do života

Zvířata, která se probouzejí po dlouhém zimním spánku, jsou odpočatá a plná chuti do života. Jejich spánek je přirozený a bez pochyby zdravý. A teď si představte medvěda, který by se vzbudil po několika prášcích na spaní. Pokud by se mu vůbec podařilo opustit brloh, motal by se po lese, neschopen vyhrabat ze země jediného brouka. Délka spánku je jistě v pořádku. O kvalitě se však v tomto případě příliš mluvit nedá.

Člověk přišel se světlem, příroda s nespavostí

Naši předkové, ti se měli. Zašlo slunce, dohořelo dřevo v krbu, zhasly louče a nezbylo nic jiného než skočit do postele. Nespavost je určitě netrápila. Ráno vyšlo slunce a šup z postele zase ven, s chutí do práce. Jak krásně se žilo bez úsporných žárovek, televize, DVD přehrávačů a počítačů s neomezeným přístupem na internet. Pracovní doba pouze "od nevidím do nevidím" a pak se mohlo jít na kutě. Dnes tma nepředstavuje žádné omezení, ani pro práci, ani pro zábavu. Mysleli jsme si, že přírodu obelstíme, mnozí by si přáli nespat vůbec. Jenže tělo se spánku ne a ne vzdát.

Nespavec – hrdina naší doby

Obdivujeme se tomu, že Thomas Alva Edison spal jen čtyři hodiny denně a 20 hodin vydržel pracovat. To by byl zaměstnanec do třísměnného provozu, ten by si jistě na problémy s koncentrací a bolestmi hlavy nestěžoval. Nebo Leonardo – pouhých 15 minut spánku každé čtyři hodiny. Ideální parťák na chat nebo hraní her po síti. Jak to jen dělal? O nebožákovi, který při pokusu o rekord v nespavosti málem přišel o život, se už tolik nemluví. Hrdinou dnešní doby je člověk, který nespí. Kdo nespí, zvládne více práce. Krátkodobě ano, dlouhodobá nespavost se ale nutně musí projevit negativně na zdraví člověka.

Spát je přirozené

Mezinárodní den zdravého spánku nám říká, že spát není žádná ostuda. Spánek k životu potřebujeme, prospíme celou jednu třetinu života. O zdravý spánek je třeba pečovat, hýčkat si ho a nebránit mu, aby přišel, když nastává jeho čas. Právě v případě spánku by mělo platit: Když se můžeš vyspat dnes, neodkládej to na zítřek, pozítří už můžeš bojovat s nespavostí.

(šin)