Vyhledávání

Pokud je stav dlouhodobý, jak píšete, měl by přítel zajít na vyšetření k psychiatrovi nebo psychologovi. Za nespavostí se velmi často skrývají psychické problémy, může to být úzkostnost, deprese a jiné. Záleží na jejich intenzitě, někdy stačí péče psychologa, dlouhodobá psychoterapie, ale většinou je potřeba léčbu podpořit alespoŇ na přechodnou dobu užíváním léků, které by měl předepsat psychiatr. V některých případech zabírají na léčbu nespavosti spojené s psychickými problémy spíše léky na tlumení úzkosti nebo antidepresiva, než klasické léky na spaní.

Jestli se přizpůsobíte a budete vstávat spolu, je těžko říci, spíše se dá předpokládat, že každý budete mít svůj spánkový rytmus. Vy spát déle můžete těžko, a 9.-10. hodina znamená spíše pozdní vstávání, takže by ani nebylo žádoucí, abyste spal déle. Jedinou možností je, že by přítelkyně měla nějakou motivaci vstávat dříve. Je otázka, která z vašeho dopisu nevyplývá, jestli přítelkyně spí třeba 10 hodin denně nebo jestli chodí spát pozdě, a proto pozdě vstává. Nelze zcela vyloučit, že by přítelkyně mohla trpět i nějakou poruchou spánku, posunem spánku nebo nadměrnou denní spavostí.

Obávám se, že ve Vašem případě je faktorů, které způsobují poruchu spánku, tolik a jsou tak obtížně ovlivnitelné, že nějaké lepší doporučení neexistuje. Doufám, že podávání léků probíhá podle doporučení lékaře, protože léků, které berete na spaní je opravdu hodně.

Záleží na tom, jak intenzivní a časté skřípání zubama ve spánku je. Pokud Vás budí, nevyspíte se, jste během dne unavená, ospalá nebo trpíte bolestmi hlavy nebo u Vás vede skřípání zubů k tomu, že se Vám zuby obrušují, je potřeba vyhledat lékaře a zkusit podávání léků. Podávání léků ale není vždycky u skřípání zubů účinné, někdy se zlepšení nepodaří dosáhnout i přes léčbu. Nejčastěji se podávají léky ze skupiny benzodiazepinů, např. Rivotril, tyto léky mají samozřejmě také některé nežádoucí účinky, proto se nemají podávat dlouhodobě. Dále je známé, že skřípání zubů se častěji vyskytuje u lidí, kteří jsou hodně v napětí během dne, mají pracovní či psychický stres a hůře se uvolňují, proto můžete vyzkoušet také různá relaxační cvičení, např. metodu autogenního tréninku, ale i jiná cvičení- lépe by Vám pak poradil psycholog. Skřípání zubů je také častější u lidí, kteří mají nějakou odchylku v utváření chrupu, proto se doporučuje poradit se s zubním specialistou na ortodoncii.

Poruchy spánku se u Parkinsonovy choroby vyskytují velmi často, navíc vy jste spala hůře již předtím, takže je pravděpodobné, že tato nemoc Vám potíže se spánkem zhoršila. Je potřeba zvážit několik věcí, které by mohly potíže s usnutím způsobovat. Pacienti s Parkinsonovou chorobou někdy trpí tzv. syndromem neklidných nohou- je to pocit brnění, mravenčení v nohou, který se vyskytuje před usnutím, ale i během dne v klidu a nutí k pohybu nohama. Pokud by to byl Váš případ, musela byste to říci svému neurologovi,který by Vám přizpůsobil léčbu. Dále je vhodné vyšetření psychologické nebo psychiatrické, zde netrpíte poruchou nálady, např. depresí, protože pak by Vám mohly na zlepšení spánku pomoci jiné léky, než Zolpinox atd., a to léky ze skupiny antidepresiv ( např. Trazodon). Circadin, tedy lék obsahující melatonin, můžete po domluvě s ošetřujícím lékařem vyzkoušet. Podle některých zahraničních studií vedl k určitému zlepšení spánku pacientů s Parkinsonovou chorobou. Zhoršovat spánek by Vám mohla také večerní dávka Nakomu, který může způsobovat nespavost- opět si promyslete, zda to připadá v úvahu nebo to proberte s ošetřujícím neurologem. Je možné, že tato večerní dávka je však pro Vás nutná z hlediska léčby Parkinsonovy choroby.