Vyhledávání

Váš problém je chronický a jistě jste měla řadu vyšetření, častou příčinou poruch spánku bývají psychické poruchy jako je např. deprese nebo úzkostná porucha. Pokud jste v tomto směru nebyla vyšetřena, po domluvě s obvodním lékařem si zajistěte psychiatrické vyšetření, léčba poruch spánku spojená s psychiatrickými onemocněními je vedena zase jinými léky než je Rivotril. Obecně se na léčení nespavosti doporučují tzv. hypnotika třetí generace, která jsou méně návyková než benzodiazepiny a navozují spánek, který se více blíží přirozenému spánku. Zkusit můžete rovněž lék na nespavost, který obsahuje melatonin, což je látka, která navozuje usínání přirozeným způsobem. Lék se jmenuje Circadin a předepíše Vám ho obvodní lékař. Přezkoumejte, zda opravdu dodržujete pravidla spánkové hygieny, jsou uvedena např. na těchto stránkách. Obecně ale léčba takto chronické nespavosti patří do rukou lékaře, který s Vámi bude v osobním kontaktu a bude mít k dispozici údaje o Vašich vyšetřeních a lécích, které jste již vyzkoušela.

Oděv na spaní by měl být přiměřeně vzdušný, nejlépe z přírodního materiálu, dostatečně volný, aby během noci netísnil. Pokud se Vám lépe spí bez noční košile či pyžama, je to čistě věc Vašeho osobního výběru.

Porucha usínání, kterou trpíte, se označuje jako tzv. naučená nespavost a je poměrně častá. Vzniká obvykle tak, že za situace, kdy má člověk nějaké stresující období ( jak také popisujete, že se nespavost u Vás na počátku objevila v souvislosti s psychickými problémy) se objeví problémy s usínáním. Psychické problémy pak již jako příčina nespavosti pominou, přesto problémy se súánkem přetrvávají. Důvodem je to, že člověk si vytvoří jakýsi podmíněný reflex, obavu, z toho, že nebude schopný usnout, že bude ráno nevzspalý, unavený, že musí přece vstávát do práce, že bude nevýkonný během dne... Člověk pak uléhá již s úzkostí, nervozitou, že spánek se zase dostaví až pozdě v noci. Čím více se člověk na usnutí soustředí,tím hůře usíná, takže jsou to všechny tyto obavy a napětí, které Vám zabraňuje usnout. Prostředků, jak zvládnout tuto formu nespavosti, je více. Někdy se to podaří člověku samotnému, jindy je ale potřeba pomoc psychoterapeuta- psychologa nebo psychiatra, nejvhodnější formou psychoterapie je tzv. kognitivně behaviorální terapie. Sama můžete udělat to, že budete dodržovat pravidla spánkové hygieny, která najdete např. na těchto stránkách, dále se doporučuje, aby člověk, pokud nemůže usnout, v posteli nepobýval déle než půl hodiny- to znamená, že pokud nemůžete usnout, měla byste za půl hodiny vstát a číst si, ale mimo lůžko, a do postele se pak vrátit, ža budete unavená. Je důležité, aby si mozek vypracoval znovu spojení, že v posteli se spí, nikoliv čte, dívá na televizi a podobně. Dále zkuste růyné uvolňovací metody před spaním, dobře se osvědčuje např. tzv. autogenní trénink, kdy si před spánkem uvolníte celé tělo ( chce to trpělivost, než se tuto metodu naučíte, takže pokud začnete cvičit, nečekejte rychlý úspěch a vydržte). V posteli byste neměla také přemýšlet o starostech, pokud to děláte, doporočuje se během dne si vyhradit povinnou půlhodinku, kdy si budete starostí a myšlenky, která Vás trápí před spaním, probírat a tím pádem je večer už můžete pustit z hlavy. Pokud se Vám problém se spánkem nepodaří vyřešit, nebojte se vyhledat pomoco psychoterapeuta.

Je pravděpodobné, že patříte k lidem, kteří mají vrozeně lehčí spánek, snaději je budí ruch v okolí, vyžadují více klidu ke spánku, snadněji se během noci budí. Kromě toho se ale na Vašich potížích se spánkem určitě podílí i nervozita a úzkost z toho, že opět neusnete, že Vás během noci vzbudí nějaký ruch, že se budete během dne cítit nevyspalá. Všechny tyto úzkosti a obavy zabraňují kvalitnímu spánku. Platí totiž paradoxně, že čím více se na spánek soustředíme, čím více chceme usnout, tím méně to jde. Naše touha usnout a spát dobře vlastně může spánku zabraňovat. Doporučuje se, co nejvíce se od myšlenek vázaných na spánek oprostit, mohou Vám pomoci některé relaxační techniky jako je např.autogenní trénink, kdy si uvolníte před spánkem celé tělo ( je ale potřeba vytrvat a tuto relaxační metodu trénovat delší dobu, protože právě nervozní a napjatí lidé mívají s navozením uvolnění problém, takže to hned nejde), můžete poslouchat relaxační hudbu. Měla byste zachovávat i další pravidla- pokud nemůžete usnout déle než půl hodiny, doporučuje se postel opustit a věnovat se nějaké činnosti mimo lůžko a do postele se vrátit až při pocitu ospalosti. Někomu pomůže i další pravidlo- stanovit si během dne po návratu z práce povinnou každodenní půlhodinku, kdy si buď proberete v hlavě nebo sepíšete starosti, které by Vás pak mohly trápit večer před spaním ( tak si můžete před spaním říci, že už je máte vyřešené). Základní návody, jak pracovat s touto formou nespavosti se dočtete např. v knize Nespavost od J. Praška. Pokud by se Vám nepodařilo dopracovat se úspěchu samostatně, zkuste zvážit psychoterapii, dobře se při léčbě nespavosti uplatňuje např. kognitivně behaviorální terapie.

Noční děsy se u dětí tohoto věku vyskytují poměrně často, jde o přechodnou poruchu spánku vázanou na dětský věk, takže časem tyto noční stavy ustupují. Děti si je nepamatují, není prokázáno, že by měly nějaký nepříznivý zdravotní dopad na spánek, většinou se neléčí, protože léky mohou mít zase jiné nežádoucí účinky. Pokud jsou stavy ale hodně časté nebo dramatické, dají se na přechodnou dobu na noc podávat léky ze skupiny benzodiazepinů např. Rivotril. Pokud Vaše dcerka během nočních stavů vstává z postele a zastihla jste ji u okna, je nutné zajistit prostředí ložnice tak, aby se nemohla zranit- aby nemohla např. otevřít okno, vyjít na balkon, odejít z bytu,... S problémem častějšího probouzení a volání maminky může být spojená také nějaká změna v životě dítěte - změna rodinných vztahů, zařazení dítěte do školky , nějaké pro dítě stresující zážitky ( což může být třeba i film, strašidelná pohádka atd.). Je důležité zajistit dítěti klidné prostředí před spánkem a pravidelný spánkový režim a jak již řečeno výše potíže by měly časem odeznívat.