Vyhledávání

Noční děsy jsou většinou přechodnou poruchou spánku a po nějaké době samy odeznívají. Jaká je souvislost s horečnatým onemocněním, těžko přesně říci. Každopádně noční děsy si děti většinou nepamatují, takže je to spíše děsivý a nepříjemný zážitek pro rodiče, než že by tyto stavy měly nějaké zdravotní důsledky. Doporučuje se spíše nechat stav odeznít a dítě nebudit. Některé děti mají však stavy tak dramatické ( hodně kkříčí, pláčou) a dlouhé, že rodiče dávají přednost tomu dítě probudit, aby stav ustal. Doporučované je však spíše řešení první- nebudit.

Pokud je příčinou špatného usínání dcerky hluk v bytě, tak při současných bytových podmínkách asi žádné uspokojivé řešení nemáte. Pokud obýváte ve 3 lidech 2 místnosti, nevyhnete se určitému hluku, pohybu ve večerních hodinách, což samozřejmě dítě může rušit. Ledničku vypínat nemusíte, tyto monotonní zvuky někdy nemusí při spánku vadit, snažte se alespoň, aby v místnosti, kde spí dcerka bylo méně osvitu- to znamená alespoň vypnuté světlo televize, monitoru u počítače atd.

Každý člověk, pokud je zdráv, sny má, protože sny patří k určité fázi spánku ( tzv. REM spánku), který tvoří až 1/4 doby spánku. Váš přítel si myslí, že sny nemá , protože si je nepamatuje. Sny si často pamatují spíše ženy nebo lidé, kteří jsou hodně citově nebo umělecky založeni. Jistě ani vy si každou noc nepamatujete, co se Vám zdálo, takže to je zcela normální. Sny si pamatujeme hlavně tehdy, pokud se ráno Z REM spánku probouzíme, pokud je tento spánek překryt jinými fázemi, nemusíme si nic z toho, co se nám zdálo, pamatovat.

Především - v tomto věku se nejedná o nic nenormálního, hodně dětí v batolecím nebo kojeneckém věku objevuje, jak vlastně fungují jednoltivé části těla a kromě toho, že pokračují v pohybovém vývoji, začínají objevovat také to, že některými pohyby a stimulací v okolí genitálu se dají vyvolat příjemné pocity. Je to normální vývojový proces, který je přechodný, neznamná to, že by Vaše dítě bylo něčím nenormální. Ovšem je nutno, abyste ho v tom nepodporovali. Dobré je tuto jeho činnost přerušit, např. položit ho zase zpátky na záda, zkusit mu odvést něším pozornost... hračkami, vyprávěním, hudbou, prostě se mu snažit všemi možnými (ale laskavými) způsoby naznačit, že tato činnost není vhodná a snažit s emu vnutit před usnutím činnost jinou ( někdy je to svízelné a děti mohou být dost úporné). Další věc je, že v tomto věku by se už měl naučit usínat sám a ve své postýlce, tím mu možnost kontaktu s Vámi odpadne ( nikde není samozřejmě řečeno, že si nenajde jiný způsob, ale stejně by bylo dobré, aby už uměl usínat sám a měl svůj vlastní prostor ke spánku). Někdy je potřeba mít trpělivost, než tyto projeví odezní.

Na prvním místě je návštěva obvodního lékaře, ten Vám může předepsat léky na spaní- nejčastěji se používá Stilnox, Hypnogen. Pokud by měl dojem, že vaše potíže jsou spojené spíše s úzkostí, dají se předepsat jiné léky , nejčastěji ze skupiny benzodiazepinů, které by Vám pomohly. Podávání léků má být ale jen krátkodobé, protože mají nežádoucí účinky a také riziko návyku. Proto se doporučuje vyhledat psychologa ( ev. psychiatra) a zahájit léčbu formou psychoterapie, učí se různé relaxační metody, jak pracovat se stresem, jak s euvolnit před usnutím, někdy se problém najít vhodného terapeuta, ale psychoterapie je dlouhodobě účinná metoda- léky nemůžete brát donekonečna, takže stojí za to vynaložit snahu při hledání vhodného terapeuta.