Vyhledávání

Ve Vašem případě jsou potíže se spánkem spojené s nervozitou, stresem a napětím, které Vás provázejí při uléhání do postele, je to velmi častá forma nespavosti, někdy se stává, že člověk již uléhá s obavami, že nebude moci usnout a tím se spánek samozřejmě oddaluje. Také přemílání starostí spolehlivě zabraňuje usnutí. Protože podávání léků není možné dlouhodobě, je vhodné řešit tuto formu nespavosti především pomocí psychoterapie. Léky by se měly podávat jenom přechodnou dobu- řádově měsíce, Hypnogen, který užíváte je vhodným lékem. Rozhodně byste měla navštívit psychologa nebo psychiatra, je možné, že na poruše spánku se u Vás podílí i úzkostnost a je možné, že by se daly přechodně dávat i jiné léky. Především je nutné si zajistit dlouhodobou psychoterapii, velmi úspěšná je při léčbě nespavosti tzv. kognitivně behaviorální terapie, ale samozřejmě může Vám pomoci i jiná psychoterapie. Sama byste se měla co nejvíce snažit odbourat některé stresové faktory ve Vašem životě, věnovat se relaxačnímu cvičení- před spaním lze na uvolnění zařadit tzv. autogenní trénink, pomoci může také např. cvičení jogy, i jiná forma pohybu, která by Vám uvolnila napětí. Někdy se také doporučuje vyhradit si během dne povinnou chvíli, kdy si proberete nebo i sepíšete všechny vaše starosti. Tím pádem, až na ně začnete večer myslet, musíte si připomenout, že už je vlastně máte vyřešené a sepsané a že se můžete uvolnit, pustit to z hlavy a usnout. Podrobnější informace můžete najít např. v knize Nespavost, kterou napsal J. Praško.

V některých případech může člověku postačovat i tak krátká doba spánku jako je Vámi uváděných 5 hodin. Otázkou je, proč nechodí spát kolem 19. hodiny, kdy, ,jak píšete, se cítíte již ospalá a miusíte spánek přemáhat. Není důvod abyste nešla spát již v 19. hodin, pokud se cítíte ospalá. Můžete mít projevy toho, čemu se říká předsunutí spánkové fáze- to znamená, že člověk má posunutou dobu spánku, cítí se ospalý již v časných večerních hodinách a probouzí se brzy. V těchto případech může pomoci malá ranní dávka melatoninu - spánkového hormonu, např. 0,5 mg - anebo osvit speciálním intenzivním světlem ve večerních hodinách. Pokud se Vám doba spánku zkrátila takto náhle a dříve jste spala obvyklý počet hodin (7-8 hodin), je na místě se také poradit s lékařem- krátkou dobou spánku se mohou projevovat i některé poruchy žlaz s vnitřní sekrecí- např. poruchy funkce štítné žlázy - anebo poruchy nálady.

To je poměrně často, proto se musíte pokusit o domluvu s ošetřující lékařkou, abyste vyzkoušely jiný lék.

Je pravděpodobné, že půjde o noční panické ataky. Další méně pravděpodobnou příčinou by mohla být nějaká porucha dýchání ve spánku- to by připadalo v úvahu , pokud ve spánku chrápáte nebo byste měla zástavy dechu. Pokud se to neděje, je opravdu nejpravděpodobnější příčinou panická ataka. Musíte se domluvit s ošetřující lékařkou, že Atarax Vám zatím nepomohl a bude nutno zkusit jiný lék, který by tyto stavy ovlivnil. Dále je možnost psychoterapeutických přístupů k panickým ataká, takže se informujte na možnosti psychoterapie.

Může jít o náměsíčnost, je ale netypické, že se tyto stavy objevily až najednou v dospělém věku a také je netypický jejich výskyt- kolem 4. hodiny, náměsíčnost se vyskytuje většinou po usnutí, obvykle do půlnoci. Píšete, že manžel chrápe - zhoršené dýchání ve spánku může stavy náměsíčnosti provokovat. Další možnost, že by se jednalo o noční epileptické záchvaty, není podle Vašeho popisu příliš pravděpodobná, ale zcela to vyloučit nelze. Stavy náměsíčnosti mohou být také provokovány nepravidelným spánkovým režimem, ponocováním, konzumací alkoholu nebo většího množství kávy před spaním. Mohou vznikat také při užívání některých léků, souviset s psychickými problémy- úzkostností, stresem atd. Je nutné, aby byl manžel podrobně vyšetřen, protože stavy náměsíčnosti mohou být nebezpečné- jak píšete, už došlo k rozbití skla. Manžel by měl nejdříve navštívit obvodního lékaře, který ho pravděpodobně doporučí k neurologickému vyšetření. Rozhodně s návštěvou lékaře neváhejte.