Vyhledávání

Je pravděpodobné, že potíže s usínáním budou u Vás spíše spojeny s Vvaším psychickým naladěním, podobné potíže mají lidé, kterí jsou nervózní, úzkostní, takže by bylo vhodné vyhledat nejdříve poradu psychologa, protože by Vám mohly pomoci některé relaxační- uvolňovací - metody před usnutím. Je to např. metoda autogenního tréninku, kterou můžete najít v různých příručkách a mohla byste se ji třeba naučit i sama. Uvažování o léčbě melatoninem by mělo být spíše na druhém místě.

Vaše problémy jsou nejspíše tzv. psychofyziologická nespavot, přeloženo do obyčejné řeči to znamená, že za nějaké situace se u Vás vyvinuly obavy, úzkost spojená s usínání, strach z toho, že neusnete, že budete další den nevyspalá atd. Všechny tyto myšlenky a emoce potom skutečně zabraňují tomu, aby člověk v požadovanou dobu usnul. Dá se říci, že čím více se o spánek snažíme, tím více nepřichází. Je možné, že na vašich potížích se může podílet ještě úzkostná porucha a že by Vám přechodné podávání léků skutečně mohlo pomoci. Někdy je léky nutné vyzkoušet, stane se, že třeba první lék člověku nevyhovuje, má nežádoucí účinky a jiný mu pomůže. Takže v léčbě nespavosti je nutná trpělivost a vytrvalost. Způsobem léčby je opravdu přechodné podávání léků (bu'd hypnotik nebo léků na tlumení úzkosti nebo antidepresiv), výběr léku by měl posoudit právě psychiatr. Kromě toho je dobré podávání léků kombinovat současně s psychoterapií. Nejlépe se osvědčuje tzv. kognitivně behaviorální terapie, ale samozřejmě může pomoci i jiná. Musíte počítat také s tím, že léčbě je dlouhodobá a že obnáší také práci na sobě. Pokud Vám nevyhovoval psycholog nebo psychiatr, zkuste vyhledat jiného, protože to se může stát, že člověk musí hledat, než najde to, co potřebuje.

V tomto případě je potřeba podrobnější vyšetření, protože příčin může být celá řada a jenom podle těchto informací se nedají odhadovat. Doporučuji Vám navštívit nejdříve dětského lékaře. Vás spánek může v noci něco narušovat, proto ho vnímáte jako nekvalitní a jste během dne ospalá. Mohou to být třeba pohyby nohama, které si nemusíte uvědomovat, nebo chrápání. Pokud by bylo podezření na některou z těchto možností, je potřeba vyšetření spánku ve spánkové laboratoři, kde jednu noc přespíte, sleduje se kvalita a délka vašeho spánku. Dalšími příčinami špatného nočního spánku a větší potřeby spánku mohou být psychické problémy, poruchy funkce štítné žlázy atd.

Pravděpodobně jde o poruchu spánku typu náměsíčnosti nebo nočních děsů. Je to obvykle přechodná porucha spánku vázaná na dětský věk, postupně má tendenci k ústupu. Někdy může tyto stavy provokovat např. zhoršené dýchání ve spánku, spánková apnoe. Pokud Váš syn ve spánku chrápe, bylo by potřeba vyšetření ve spánkové laboratoři, zda nemůže být toto provokací nočních stavů. Pokud jsou stavy náměsíčnosti nebo probouzení s mluvením a zmateností časté, tj několikrát do týdne, je potřeba zvážit podávání léků. Léky se obvykle dávají na přechodnou dobu - asi na 3 měsíce , dávají se léky ze skupiny benzodiazepinů, nejčastěji Rivotril, nepůsobí návyk při takto krátkém podávání v nízké dávce a někdy pomohou k odstranění nočních stavů. Je také nutné zabezpečit domácí prostředí, aby syn nemohl vyjít ven, na balkon, otevřít okno atp., protože tyto stavy jsou opravdu spojeny s rizikem zranění- člověk není při bdělém vědomi, nýbrž ve stavu spánku nebo polospánku. Na prvním místě se tedy poraďte o dalším postupu s dětskou lékařkou.

Zkuste se poradit s dětským lékařem, zda někde není chyba v režimu dítěte. Další přičinou opakovaných probouzení by mohl být reflux / návrat žaludeční šťávy do jícnu/, který je u malých dětí častý a může je v noci budit. Další příčinou by mohla být nějaká alergie. Pokud se vyloučí onemocnění dítěte, bývá nespavost kojenců v 80% způsobena chybami v režimu dítěte. Hůře spí také děti maminek, která mají nějaké psychické potíže- nervozitu, úzkost nebo depresi.