Nespavost může signalizovat problémy se srdcem

Pacienti se často mohou podivovat, proč se jich lékaři ptají na kvalitu spánku. Není to žádná zdvořilost, ale důležitá informace, která může o stavu pacienta hodně prozradit.

Nejen plíce, ale i srdce

Jeden z důležitých faktorů rozhodujících o kvalitě spánku je dýchání. Jakékoliv poruchy v této oblasti se mohou stát příčinou nespavosti. Navíc nedostatečným dýcháním neboli dušností se projevují různá onemocnění nejen plic, ale také srdce.

Když pumpa nezvládá

Pravá část srdce neustále vhání do plic krev a je na jeho levé části, aby ji okysličenou čerpala dál do těla. Pokud levé srdce nezvládá svoji činnost, krev se v plíci hromadí. Tím stoupá tlak v plicních cévách, tekutina vystupuje z cévního řečiště a nahromaděná voda v plicní tkáni pak znesnadňuje okysličování krve. Nejčastějšími příčinami dušnosti způsobené poruchami srdce jsou aterosklerotické pláty v cévách a zúžení chlopní.

Noční dušnost

Nemocní lidé, kterým selhává levá část srdce, trpí záchvatovitou dušností neboli srdečním astmatem. Obvykle se projevuje ve spánku, protože nemocný je ve vodorovné poloze, čímž zvyšuje návrat žilní krve k pravému srdci, a nevnímá narůstající dušnost. To mu neumožní, aby zlepšil svoji situaci posazením. Zpravidla se probouzí několik hodin po usnutí silným pocitem nedostatku dechu a úzkostí až strachem ze smrti. Posazuje se na okraji postele a opírá se o ruce, aby dal oporu pomocným dýchacím svalům. Nebo vstává z lůžka, otevře okno a opírá se o parapet. Záchvat může po několika minutách ustoupit sám od sebe, nebo se může zhoršovat do závažnějšího stavu.

Počet polštářů pod hlavou odhalí míru postižení

Nemocní často tyto problémy často řeší tím, že si dávají pod hlavu více polštářů, aby při spaní měli horní polovinou těla výše, a tím snížili žilní návrat. Proto se lékaři, zvláště internisté, pacientů se srdečními nemocemi často na počet polštářů ptají. To jim dává určitou představu o míře postižení. Pokud nemocný mezi jednotlivými kontrolami udá zvýšení počtu, svědčí to o zhoršení stavu.

(zep)

Zdroj: Klener Pavel, et al. Propedeutika. Vnitřní lékařství. Svazek I. První vydání. Praha: Galén, 2003.