Nespavost – fenomén dnešní doby

Klidný a nerušený spánek je v dnešní uspěchané době čím dál vzácnější. Nespavost v některé své formě postihuje téměř každého třetího člověka, každý desátý přitom trpí nespavostí závažnou. Faktorů, které se na tomto nepříznivém trendu podílejí, je celá řada – nepravidelný denní režim, dlouhodobý stres a napětí a v poslední době také obavy z dopadů současné krize. Nejde přitom o banální zdravotní problém – nedostatek spánku má za následek poruchy pozornosti a paměti, snížení pracovní výkonnosti, zhoršení abstraktního myšlení a třeba také snížení prahu bolesti. Lidé, kterým chybí kvalitní spánek, častěji trpí kardiovaskulárními chorobami a mohou mít narušenou imunitu.

Po několika bezesných hodinách na lůžku se může zdát, že jedinou cestou ke skutečnému odpočinku je tableta léku na spaní. Ta jistě jednorázově nebo krátkodobě pomoci může, z dlouhodobého hlediska ale hypnotika řešením nejsou. Terapie těmito léky má mnohá úskalí. Útlum, který dosud dostupná hypnotika navozují, není totožný s fyziologickým spánkem.

Zvláště u starších lidí může taková léčba vést ke stavům noční zmatenosti, a tedy s sebou přináší riziko úrazu. Někteří lidé pod vlivem těchto léků ve spánku jedí, mají sexuální styk nebo dokonce řídí auto, aniž by o tom ráno věděli. Silná ospalost, kterou hypnotika způsobují, může přetrvávat i ve dne a člověk se pak cítí nevyspalý, i když strávil v posteli třeba celou noc. Nezanedbatelným rizikem je i rozvoj závislosti.

Přes všechna tato nebezpečí jde o široce předepisovanou skupinu léků – měsíčně za hypnotika utratíme přibližně 20 milionů korun.

Skutečné zlepšení spánku vyžaduje vůli pacienta něco změnit. Jedním z pilířů terapie je dodržování pravidel tzv. spánkové hygieny. Cílem každé léčby nespavosti by mělo být srovnání biorytmů. Přirozený, pravidelný rytmus střídání spánku a bdění je pro kvalitu spánku klíčový. Z léčebných metod bývá velmi úspěšná psychoterapie. Ta vyžaduje několikatýdenní trénink, toto úsilí se ale vrací. Tlumivá hypnotika mohou být použita jen krátkodobě, až na výjimky by neměla být brána déle než čtyři týdny a také ne každou noc.

Medicína si hodně slibuje od nových, bezpečnějších léků, které maximálně podporují fyziologický spánek. První takovou novou, méně rizikovou skupinou budou léky založené na melatoninu. Melatonin je látka tělu vlastní, která se tvoří v části mozku nazývané epifýza – šišinka. Má významnou úlohu pro synchronizaci vnitřních hodin organismu s vnějším prostředím. S věkem melatoninu ubývá, i to je jedním z důvodů, proč nespavostí trpí častěji starší lidé. Léky na bázi melatoninu pomáhají navodit přirozený rytmus spánku a bdění a nezpůsobují závislost, denní ospalost ani poruchy paměti.