Výkon při noční směně a cirkadiánní rytmus

Ačkoli kompletní nastavení režimu na noční směny s prodloužením spánku během dne je efektivní ve smyslu výkonnosti a bdělosti, většina osob pracujících trvale na nočních směnách je ve dnech volna vzhůru raději během dne.

Studie ukazuje, že opatření jako expozice světlu, nošení tmavých brýlí a dodržování spánkového rozvrhu mohou pomoci pracujícím v nočních směnách vytvořit kompromisní cirkadiánní rytmus. Tento pak může ve svém důsledku vést ke zlepšení výkonu a bdělosti při nočních směnách při zachování adekvátního spánku v noci ve dnech volna.

Do studie bylo zařazeno 24 subjektů, mužů i žen. Experimentální skupina byla starší než kontrolní (průměrný věk 28,9 oproti 23,7 roku). Jedinci ve studii absolvovali sedm nočních směn od 23:00 do 7:00 a měli dva dny volna. Po prvních dvou nočních směnách pak spali ve tmavé místnosti od 8:30 do 15:30, po třetí směně od 8:30 do 13:30 a od 3:00 do 12:00 ve dvou volných dnech. A opět od 8:30 do 15:30 po dalších čtyřech nočních směnách. Dále byli během směny vystaveni pětkrát jasnému světlu, a to vždy na 15 minut. Venku nosili tmavé brýle. Odpoledne byli vystaveni venkovnímu dennímu světlu.

Data ze studie podporují předpoklad, že přijetím doporučeného spánkového rozvrhu, nošením tmavých brýlí a vystavením jasnému světlu během nočních služeb můžeme dosáhnout částečné změny cirkadiánního rytmu. To je předpokladem pro zlepšení výkonnosti během nočních směn a také pro umožnění společenského života ve dne. V neposlední řadě si tak lze zachovat schopnost spánku v noci ve dnech volna.

(jos)

Zdroj: Sleep Journal, Volume 31, Issue 12, 2008, pages: 1639–1645.