Nespavost a úloha melatoninu

Insomnie je nejčastější spánkovou poruchou, postihuje 30–40 % dospělých, z toho 1,5x častěji ženy než muže. Je charakterizována jako spánková nedostatečnost způsobená obtížným usínáním, častým nočním a časným ranním probouzením. Výsledkem je nízká kvalita spánku, který pak není regenerativní. Prakticky vždy bývá nespavost spojena s úzkostmi či problémy v denním životě.

Klinická data ukazují, že nízká kvalita spánku negativně koresponduje s měřítky zdraví, tělesné a duševní pohody a spokojenosti, a to ve srovnání se spánkovou kvantitou. Odhaduje se, že tzv. primární insomnie (ta je definována jako nespavost, u níž není známa vyvolávající příčina) postihuje asi kolem 1–10 % obecné populace, a toto procento se s věkem zvyšuje až k 25 %.

Klíčové prvky definice primární insomnie zahrnují obtíže při usínání a udržení spánku a/nebo tzv. nonrestorativní spánek (nedostatečnou spánkovou kvalitu). Stejně tak je potřeba zmínit negativní dopady nekvalitního a přerušovaného spánku na běžný život, bdělost a reaktivitu. Studie prokázaly, že pacienti trpící nespavostí mají narušené kognitivní funkce, pomalejší reakce na podněty, horší paměť. Tyto obtíže jsou opět častější u starších pacientů, tedy u těch, u nichž vlivem stárnutí už k určitému poklesu kognitivních funkcí došlo.

Melatonin je přirozený hormon, který u lidí i zvířat hraje klíčovou úlohu pro spánek a cyklus spánek – bdění. Melatonin je syntetizován zejména v epifýze, a to během noci. Sítnice zaznamenává stmívání a hladina melatoninu pozvolna stoupá až k maximu, kterého za běžných podmínek dosahuje uprostřed noci.

Náš cirkadiánní rytmus je melatoninem, který pro něj funguje jako podnět, ovlivněn, melatonin je důležitým fyziologickým regulátorem cyklu spánek – bdění. Ráno plazmatická hladina melatoninu klesá, končí spánek a nastupuje období bdělosti. Melatonin však nemá sedativní účinek, je pouze ukazatelem nastupující tmy a nočního času, a tudíž podnětem pro vrozené vzorce „nočního“ chování.

U lidí melatonin indukuje tepelné ztráty, snižuje bdělost a s ní spojenou mozkovou aktivitu a v rámci přípravy na spánek zdržuje produkci kortizolu, který zvyšuje krevní tlak a hladinu krevního cukru. Studie ukázaly, že pokud je melatonin dávkován během dne, způsobuje pocity únavy a ospalosti podobné těm, které předcházejí spánku.

Vzestup prevalence spánkových poruch je spojen s rostoucím věkem, s ním totiž dochází i k poklesu hladin melatoninu.

(pes)

Zdroj: Circadin and the role of melatonin in sleep.