I pacient, který nemá problémy s usínáním a celkovou délkou spánku, si může stěžovat na únavu a nevyspání, jež mohou souviset se zhoršenou kvalitou spánku. Zhoršení kvality spánku patří do charakteristiky insomnie spolu s obtížným usínáním a zkrácením doby spánku. Zhoršená kvalita spánku je podle několika studií asociována se zhoršením zvládání denních činností a se zhoršením kvality života. Dochází také k poruchám soustředění, s čímž souvisí například vyšší riziko dopravních nehod.
Pacienti s insomnií navíc častěji trpí úzkostí a depresí a v neposlední řadě u nich dochází ke snížení pracovní výkonnosti, což může být mylně interpretováno jako lenost nebo nedostatek motivace. Ukázalo se také, že pacienti s insomnií mají dvojnásobný počet absencí v práci než pracovníci bez spánkových obtíží. Insomnie dále vede ke zvýšení konzumace zdravotní péče včetně častějšího užívání různých léků, častějších vyšetření z důvodů rozličných somatických stesků a častějších hospitalizací.
Novým hypnotikem, nedávno uvedeným na evropský lékový trh, je melatonin. Výsledky klinických studií účinků preparátů s melatoninem ukazují, že tato látka má na kvalitu spánku pozitivní vliv. Jsou natolik přesvědčivé, že byla pro melatonin schválena jako indikace "krátkodobá léčba primární nespavosti charakterizované zhoršenou kvalitou spánku", a to u pacientů ve věku 55 let a více.
Dosavadní hypnotika, ať už benzodiazepinová, nebo nebenzodiazepinová (zolpidem, zopiclon), ovlivňují spánek především po kvantitativní stránce. U benzodiazepinových hypnotik jsou přitom nezanedbatelné možné nežádoucí účinky v podobě návyku a tolerance k dávce a postupného horšení kognitivních funkcí především u starších pacientů.
(zak)
Zdroj:
Odborné akce
Pozvánky na semináře, kongresy
a sympozia.
více informací