Farmakologická léčba insomnie prodělala za posledních několik desítek let obrovské změny.
Histaminová hypnotika typu H1R (např. prometazin a bisulepin) mají nežádoucí účinky typu závislosti, denních reziduí a tolerance. Nyní jsou v klinickém zkoušení H3R agonisté jako immepip a imetip.
Mezi další budoucí generaci hypnotik patří selektivní 5-HT2A antagonisté. V dnešní době jsou v klinických zkouškách například hypnion a pimavanserin. Mezi antagonisty 5-HT2A receptorů patří i antidepresiva (trazodon, mirtazapin) a antipsychotika (olanzapin a quetiapin).
Antagonisté orexinových receptorů (almorexant) vykazují podobné vlastnosti jako melatoninová hypnotika.
Stejně jako agonisté melatoninu mají výše uvedená budoucí hypnotika výbornou snášenlivost a podobné, ne-li stejné spektrum klinických účinků.
(skl)
Zdroj: Prof. Jaromír Švestka, DrSc., a MUDr. Lucie Závěšická: Farmakologická léčba insomnie: minulost, přítomnost a budoucnost. Publikováno v souboru přednášek ze semináře „Od opia k melatoninu aneb Práce s nespavým pacientem“, který probíhal v únoru až dubnu 2009.
Obrazový materiál: www.decodog.com, reney.vox.com, www.lundbeck.com
Odborné akce
Pozvánky na semináře, kongresy
a sympozia.
více informací