Léčba insomnie v minulosti, dnes a v budoucnu

Farmakologická léčba insomnie prodělala za posledních několik desítek let obrovské změny.

Vývoj hypnotik byl následující:

1. generace: barbituráty. Tato hypnotika zkracují spánkovou latenci a REM fázi spánku. Mezi nežádoucí učinky patří snížení kognitivních a motorických schopností, toxicita při předávkování, vznik tolerance a závislosti.

   

2. generace: benzodiazepiny. Mají anxiolytický a antikonvulzivní učinek. Nežádoucí účinky zahrnují poruchy kognitivních funkcí, abnormální chování a útlum dechového centra. Po vysazení dochází k abstinenčním příznakům.

   

3. generace: tzv. "Z" hypnotika. Patří sem např. zolpidem, zopiklon, eszopiklon aj. Snižují spánkovou latenci, ale mají riziko závislosti. Zejména při kombinaci s alkoholem se ve větší míře vyskytuje amnézie a abnormální chování.

   

4. generace: melatoninová hypnotika. Patří sem Melatonin, Melatonin PR (f. o. Circadin) – s prodlouženým účinkem –, Ramelteon, Tasimelteon a Agomelatin. V ČR a EU je registrován Circadin pro léčbu primární insomnie u pacientů ve věku 55 let a výše. Stejně jako ostatní agonisté melatoninu i Circadin zkracuje spánkovou latenci, nezpůsobuje rebound insomnii, abstinenční syndrom, návyk ani respirační útlum. Nenarušuje motoriku ani paměť a neovlivňuje celkovou dobu spánku a počet nočních probuzení.

Budoucí generace hypnotik

Histaminová hypnotika typu H1R (např. prometazin a bisulepin) mají nežádoucí účinky typu závislosti, denních reziduí a tolerance. Nyní jsou v klinickém zkoušení H3R agonisté jako immepip a imetip.

Mezi další budoucí generaci hypnotik patří selektivní 5-HT2A antagonisté. V dnešní době jsou v klinických zkouškách například hypnion a pimavanserin. Mezi antagonisty 5-HT2A receptorů patří i antidepresiva (trazodon, mirtazapin) a antipsychotika (olanzapin a quetiapin).

Antagonisté orexinových receptorů (almorexant) vykazují podobné vlastnosti jako melatoninová hypnotika.

Stejně jako agonisté melatoninu mají výše uvedená budoucí hypnotika výbornou snášenlivost a podobné, ne-li stejné spektrum klinických účinků.

(skl)

Zdroj: Prof. Jaromír Švestka, DrSc., a MUDr. Lucie Závěšická: Farmakologická léčba insomnie: minulost, přítomnost a budoucnost. Publikováno v souboru přednášek ze semináře „Od opia k melatoninu aneb Práce s nespavým pacientem“, který probíhal v únoru až dubnu 2009.

Obrazový materiál:  www.decodog.com, reney.vox.com, www.lundbeck.com